Recenze sluchátek Audeze SINE

Poslední dny čekání na sluchátka SINE jsem si krátil různě. Hledal jsme správnou výslovnost slova “Audeze”, pročítal jsem vzletné popisky prvních on-ear magnetoplanárních sluchátek v novém katalogu a nakonec jsem to nevydržel a vzal na hlavu i kontroverzní Audeze EL8 Open. Dnes Vám ale mohu konečně prozradit, jestli jsme skutečně svědky revoluce, nebo se bude svět i v následujících týdnech otáčet bez větších změn…
  

		velmi dospělý zvuk pro skutečné znalce zvuku rychlost a přenost magnetoplánárních měničů bsolutně dokonalé zpracování elegantní design pro každou příležitost extra pevný kabel	zvuk nenadchne na první dojem trochu větší přítlak vyšší hmotnost kovové konstrukce cenu neakceptuje každý

Design a konstrukce

Několika věcmi si může být majitel sluchátek SINE jistý ještě dřív, než je poprvé nasadí na uši. V první řadě se může těšit z tvarů a materiálů, jež nikoho nenechají na pochybách o jejich prémiovém pojetí. Tvary sluchátek jsou naprosto čisté, elegantní a dostatečně decentní na to, aby se stejně dobře hodily ke skateboardu i obleku. Jejich celkové pojetí definuje lákavá směs luxusních kožených ploch a hi-tech kovových prvků, které dokonale ladí s celkovým tvarem sluchátek.
 

Po silném dojmu vizuálním následuje stejně působivý dojem hmatový. Vše dokonale lícuje, mušle se s velkou jistotou otáčejí v obou osách a žádný díl nemá tendenci k povrzávání. Tak nějak působí na dotek jistota a prestiž. Celou plochu mušlí pokrývá kůže a stejným materiálem je až neskutečně precizně obšitý také celý most. Kostru sluchátek tvoří velmi chytře navržený kovový skelet s robustním kloubem, díky němuž můžete sluchátka složit do praktického plochého tvaru. Poctivým dojmem působí i nastavování velikosti mostu, ale dost mi u něj schází krokování. Doslova lahůdkově je naopak provedeno připojení plochého kabelu k mušlím. Jack se do nich zasouvá v podstatě vodorovně a samotný kabel je v ostrém úhlu veden podél mušlí vpřed tak, aby se vyhýbal kontaktu s rameny a neměl tendenci k odpojování při zatahání směrem k zemi. Jak velký to znamená pokrok oproti nejistým konektorům modelu EL-8, snad ani nemusím zdůrazňovat.

Samotný plochý kabel sluchátek je nečekaně tuhý a působí tak velmi odolně. Dosti tuhá izolace se nedá tlačit do žádných ostrých zlomů a úspěšně nahrazuje i veškeré plynulé přechodky u konektorů. Na první pokus sice kabel příliš ochotně dolů nesplývá, ale dá se vcelku úspěšně tvarovat. Je možné, že při použití v pohybu nebude vždy tím ideálním spojencem, ale jeho robustnost na mě i tak působí sympaticky.
  

Zvukové představení

Umím si představit, jak náročné bylo finální ladění zvuku sluchátek SINE. Příliš rovná charakteristika by nás na cestách unudila k smrti a přehnaná líbivost by zase neprošla u loajálních zákazníků značky Audeze. Výsledek odpovídá složitosti zadání je tedy jedním slovem “opatrný”. Jen těžko proto nadchne hned prvním poslechem, jako se to povedlo sluchátkům u-JAYS. Ve srovnání s nimi nabídnou SINE především méně basů. Lépe řečeno méně basů přidávají a jsou tedy technicky vzato lepší. Žádný důraz přitom není kladený ani na tóny nejvyšší, takže můj první dojem skutečně nejlépe vystihují slova “opatrný a skvěle vyvážený”. Problém je ale v tom, že od sluchátek této kategorie se obvykle vyšší stupeň zábavnosti tak nějak očekává. Zároveň je ale pravda, že cena podobných on-ear modelů jen málo kdy překračuje 10.000 Kč. Není tedy úplně jasné, koho mají SINE vlastně oslovit nejvíce.
  

Celkový projev je v porovnání s ostatními on-ear konkurenty výrazně neutrálnější a laděný spíše pro náročné ucho, které si doma užívá kupříkladu Sennheiser HD600. Ve srovnání s u-JAYS překvapí především to, o kolik lépe dokáží SINE definovat každý detail a jak dokonale maskují v pásmu vokálů svoji uzavřenou konstrukci. Jejich nejsilnější stránkou je přesnost a rychlost, která posouvá vnímání detailů u malých sluchátek o celý level výše. Magnetoplanární měniče zde ukazují, v čem je jejich největší síla. I zdánlivě hladkému pohybu smyčců dodávají jasnou strukturu a při poslechu dokonale známých desek System of a Down mi dokazují, že tak úplně naposlouchané je zase nemám. Rozlišení vrčících kytar je v podání SINE doslova uhrančivé. Precizně zvládnuté vysoké frekvence si ale rychle uvědomuji také ve zvuku činelů, které krásně zvoní a jejich zvuk je zatraceně blízko tomu, co se dá slyšet v reálu.
  

Kámen úrazu malých uzavřených modelů se často ukrývá ve stísněnosti celé scény a horším oddělení nástrojů. Pokud bychom si pro porovnání opět vybrali vynikající u-JAYS (nebo i ATH-ES10), bude šířka scény SINE pocitově užší a její tóny temnější. Oba konkurenty ale SINE překonávají celkovým 3D zobrazením a větší hloubkou. Díky preciznosti magnetoplanárních měničů jsou na tom SINE lépe také v lokalizaci jednotlivých nástrojů, které se téměř nikdy neslévají v jedinou masu.
  

Komfort a praktičnost

Vše zásadní se ukrývá v poslední otázce: jaké to je, používat první magnetoplanární on-ear sluchátka každý den a to nejen za stolem, ale třeba i v dopravních prostředcích nebo na ulici? Dobrému pocitu při poslechu na cestách pomáhá především odolná konstrukce a decentní design, který si můžete dovolit nosit na hlavě, ať je vám 20 nebo 50. Po čase mi trochu vadila vyšší hmotnost, ale nebylo to nic hrozného. Jako riskantní se ukázalo spíše použití koženého povrchu mušlí, kterému stačí jedna ostrá hrana v batohu, a z parády je najednou slušná mrzutost. Jistý jsem si z počátku nebyl ani tuhým plochým kabelem, ale jeho tvrdohlavost se nakonec ukázala jako celkem příjemná. Už samotný pocit, že se mi kabel nezničí při první příležitosti je v podstatě k nezaplacení. Vylepšit by tak zasloužil spíše rovný dlouhý Jack. Do kapsy by se určitě hodil spíše lomený.
  

To vše jsou ale malé věci. Mnohem důležitější je otázka komfortu nošení a právě zde sluchátka SINE poprvé klopýtají. S nastavením perfektního úhlu náušníků nemám nejmenší problém, ale vrásky mi dělá jejich větší přítlak. Zřejmě si ho vynutila vyšší hmotnost sluchátek, které by při prudším pohybu nebo poslechu vleže jinak hrozily pádem z hlavy. Menší hlavy budou ještě v klidu, ale u větších je potřeba počítat s lehce stísněným pocitem kolem uší.
  

Poslední bod dnešní recenze bude patřit náročnosti sluchátek na zdroj. “Magnetoplanáry” jsou známé svojí nenasytností, ale v případě SINE se nemusíte bát ani připojení k telefonu či jakémukoli hi-res přehrávači. Ve srovnání s jinými on-ear modely vyšší třídy jsou sice přeci jen línější, ale posuňte volume o nějakých 15 % nahoru oproti zvyklostem a vše je vyřešeno. Že by tedy sluchátka neukázala svůj plný potenciál bez pořádného zesilovače, to dnes rozhodně neplatí.
  

Verdikt

Audeze SINE neznamenají přímo revoluci, ale určitě je vnímám jako fyzický důkaz evoluce. Snad ještě nikdy totiž malý uzavřený on-ear model nehrál tak dospěle a vyváženě. Uvidíme, jestli si jeho prémiové provedení, elegantní design a téměř audiofilský zvuk najdou své fanoušky.

PS: Ve výslovnosti jména “Audeze” stále nemám úplně jasno. Internet kolísá někde mezi [ódýs], [odysi] a [audýs]. Pravda bude jako obvykle někde mezi.